Pevné objetí jako terapie

Terapie pevným objetím (dále TPO) je určena pro osudově spjaté lidi, tj. pro rodiče a děti (v jakémkoli věku) a partnery v dlouhodobém vztahu. Věkové omezení neexistuje. Dokonce může dojít ke smíření s již zemřelým člověkem (za pomoci vizualizace v náručí zvoleného zástupce).

Tím, že si ve vzájemném pevném objetí dovolíme ventilovat své negativní emoce - jako hněv, vztek, zlost, ale i bolest a zklamání - dáváme prostor lásce, která nastoupí na jejich místo. V procesu konfrontace si tak obě strany hluboce prožijí a uvědomí svůj vlastní smutek a bolest a vžijí se do bolesti druhého. Tento vhled jim umožní vzájemné porozumění a usmíření. Umožní jim milovat za každých podmínek.

Terapie je ukončena teprve tehdy, až mezi účastníky začne proudit láska. A to vždy, v každém případě. Lidé, kteří procesy usmíření zažili, mohou potvrdit, jak se zúčastněným rozzáří obličeje láskou a "změknou" rysy. Mění se výraz jejich tváře. Účinek TPO se dostavuje hned po skončení procesu, ale je dobré dopřát závažnějším změnám čas.

Druhy TPO

1. podpora sepjetí mezi matkou a dítětem nebo otcem a dítětem - a to i v dospělém věku dítěte

2. rehabilitace porodních zážitků - "znovunapojení na matku" (a to v každém věku)

Rehabilitace porodu slouží k vytvoření nové korektivní zkušenosti v těch případech, kdy porod nemohl proběhnout přirozeným způsobem nebo v době těsně po narození nebyla vytvořena vazba mezi matkou a dítětem (předčasný porod a následně inkubátor, císařský řez, problémy v těhotenství, úvahy o potratu, nepřijetí dítěte matkou, apod.) V žádném případě se nejedná o retraumatizaci klienta! Všechny vlivy v těhotenství jsou přiznány, ale s tím, že tentokrát to dopadne dobře, „silná matka to zvládne“. Kromě traumatizace během porodu utrpělo novorozeně spolu s matkou i přetrhnutím jejich vazby. Obnovení této přerušené vazby je také cílem terapie.

Pokud není možná přítomnost vlastní matky, může ji nahradit jiná žena.

vedlejší forma : mateřská péče- tzv. dosycení mateřské péče - především pro dospělé

cílem této terapie je uvědomit si vlastní obavy z raného dětství - že bude člověk opuštěn - spojené se sebeutěšováním, a dosytit potřebu mateřské péče. Optimální je přítomnost vlastní matky, pokud to není možné, může ji nahradit někdo jiný.

3. manželské usmíření

vedlejší forma: rozloučení manželů pomocí TPO

V případě, kdy se rozchodu manželů již nedá zabránit, je správné rozejít se v úctě. Proces je vhodné podstoupit jen tehdy, když se oba partneři na rozchodu shodli. Kontraindikací je, jestliže má jeden z nich naději, že se manželství zachrání.

4. sblížení manželů ve společném spánku

tato terapie klade důraz na spánek v bezprostřední blízkosti dospělého člověka. Malé děti se necítí nikdy jisté, když musí spát samy. Tento existenciální pocit nejistoty nevnímá člověk přímo, v dospělém věku mu ovšem způsobuje strach a stresové stavy. Dalším symptomem je stres způsobovaný těsnou blízkostí těl. Člověk s tímto symptomem nedokáže spát s jiným "tělo na tělo".

5. pomocí vizualizace

  • usmíření s nepřítomnými rodiči nebo sourozenci, s rozvedeným manželem, manželkou. Usmíření se s vlastními rodiči hraje v rodičovství důležitou roli. Než se partneři vezmou, měli by se smířit se svou maminkou a tatínkem, pochopit jejich příběh a přijmout je ve svém srdci. Lze jim říci: „Sice jsem od tebe, táto, mámo, nedostal všechno, co bych potřeboval, ale to podstatné ano. A já to beru s úctou a vděčností. A ten zbytek doženu sám s tou životní silou, kterou jsem od vás dostal.“ Tyto věty používám při usmiřování dětí s rodiči jako rituál. Jsou moc důležité. J.P.
  • oplakání zemřelého - v případě, kdy nemohlo dojít k rozloučení ze zesnulým
  • osvobození od lehce zpracovatelných traumat

SE SVOLENÍM PŘEVZATO Z www.prekopova-pevneobjeti.cz

Nahoru